medíček, medík p. med
med [med, mäd, m(i)ad] m polotekutý sladký produkt činnosti včiel: Sswabcze za miad a za maslo d 6 (ŽILINA 1585); madu netopeneho sudek (BYTČA 1606); na wečeru nemocznym do fraucymeru slyže z makom a z medom (ILAVA 1663); sudeczky z bylim madom ((L. JÁN) 1683); wezmy wyssumowaneho medu, polož na ohen w mosadneg medenjcy, wleg 1 zeitlik malvazie, nechag se wari (RT 17. st); geho (s. Jána) pokrm lesny neb diwoky met a kobilky (Le 1730); fčeli malu hognost medu do dwúch plastu nanosyli (ID 18. st);
x. pren prísaha medem lsti omaštená (ASL 1678) falošná; daly sme pre panou czukru y miadu d 12 (KRUPINA 1711); od medu szlattssé szlová (DŽ 1752) zaliečavé; (Antonín) duchownim medem gak wčela obtjženi domu pricházel (VP 1764) opojený vierou; sw. Bernardus, ucitel medem tekuci (MT 17. st) presvedčivo, podmaňujúco hovoriaci, zlatoústy
L. resina: kočičy med (KS 1763) živica, smola
F. mnohý má v ústech med, na srdci trpký ged (ASL 1652) o neúprimnom, zákernom človeku; země tekucy mlekem a medem (MP 1718) bibl oplývajúca bohatstvom; m. do úst mastiť robiť po vôli: musy se takowemu, ktery toliko po pjche a marnostech swetských dichtj, netco maličko krydla a pery obrezane bitj, a ne na zgewno med do ust mastitj (OCh 17. st); med za ged, ged za med poklada (CS 18. st) má obrátené hodnotiace kritériá; u susedú pekagj chleb z medu (BV 1652) u cudzích lepšie chutí; tohoto štestí med premenil se náhle v horký jed (ASL 1781) šťastie sa zmenilo na trpkosť; gestly sy z octem plny, kde med položjss? (BlR 18. st) zlostný človek nemá objektívny úsudok; -ový príd
1. obsahujúci med, pripravený z medu, s medom: lahwyce octowe, lahwyca madowa, lahwyca lymonowa (BYTČA 1614) na úschovu medu; samicula, koren a listwy w medowég breczky warene a pite trubice prsny wičisstuge (MT 17. st); promulsis: medowy napog (HD 1706-07); favus: plást medowý (ASL 1740); collyra: korenný, medowy pagáček (KS 1763); dajže mi do jednej sklenky tej madovej pálenky! (PV 1761-81)
F. preťahovať m-é motúzy, prevlačovať m-é povrázky komu dráždiť, balamutiť sľubmi niekoho: hedwabne slowa dawa a wyc nic, medowe prowazky prewlacžuge, t. g. spanile mluwy (SiN 1678); (švagor) kdiss ocowsky dom odmarnil, pretahowal my medowe motuzy, slibugice, kdjss budem dom stawat, že mj daruge slamy (PUKANEC 1793)
2. (o farbe) žltý, zlatožltý ako med: nebesa medowe (MS 1758); flavus: medowég bárwj (KS 1763)
3. expr líškavý, zaliečavý; úlisný: medove usta, srdce otraune (SS 18. st); pjlňe se wistrjheg lahodnjch a medowjch reči (PT 1796); lyde, ktery ustma ulisne slowa mluwa, nebo mluwice medowu sladkost predkladagu, w skutku rannu dělagu (MC 18. st); -ík, -ek, -eček dem expr: melculum: medek; melliculum: medeček (KS 1763); do vlu weliký hauf pracowitých wčeliček medjk nosy (StN 1785)
medový p. med
meď ž červenkastý dobre vodivý kov, dnes chem. prvok Cuprum (Cu): (obyvateľ bystrický) mohol wssetky wecy kupeczke prowazeti krome medi wiwazeny (PRIEVIDZA 1527); kotlary med legu (KoB 1666); délagj z cjny kanwy, z medy kotly, z mosazy swytnjky (OP 1685); z grinsspanu aneb z medj muže se vitriol priprawitj (OCh 17. st); aes ustum: palená med (TT 1745); aerugo: rez zelená na mědi (CL 1777); zwar w wode čerwenýho bolusu za tri babki s tolik ljadkom a za dwa penjáze čerweneg medi (PL 1787)
L. bohatá m. obsahujúca striebro: vrobilo se bohatey medy cent 46 3/4 (BOCA 1588); garová m. čistá (rafinovaná): garowa medy gest naylepssia, tey medy geden centnar dawagu pro fl 18 (BOJNICE 1618 E); pruská m. menej kvalitná, vhodná na výrobu hrubých kotlov, hrncov ap.: druhu medy zowu pruska medy, teyto medy geden centnar dawagu pro fl. 10 1/3 (BOJNICE 1618 E); mestská m. najmenej kvalitná: meska medi nedrži se tak s garovov a pruskov mediov, yako by se hodilo (BOJNICE 1618 E); -ený [med(z)-] príd
1. obsahujúci meď, vyrobený z medi: neywissy sprawcza handlow medenich bistriczkich (B. BYSTRICA 1554); vmywaczka medenna gedna (ŽILINA 1574); medeňni swyetnik, konopna štetka, kotliki 2 medenne (KRUPINA 1690); marchasita: medena ruda (GF 1717); chalcus: maly penjz meďénny (KS 1763); misa medzena ze stiroma tanyeramy (SPIŠ 1781); w prostředku (paláca) stála gedna měďenná rytina (StN 1785); už je moje srdce v velikém žalári, jako by ho tlkol v medeném mažári (PV 18. st);
x. pren (nevesta) mne nazywala babou medenou, zapeczenou dussou (KRUPINA 1690) v nadávke
2. (o farbe) medenočervený: kdy nekdo čerweny gako medeny nos má (RTA 17. st); Bože, oblohu medenu činiss (AgS 1708)