kysličník -a m. chem. zlúčenina prvku s kyslíkom, oxid: k. uhličitý, k-y kovov
kysličník -ka pl. N -ky m.
kysličník -ka pl. N -ky m. star. chem. ▶ zlúčenina prvku s kyslíkom, oxid: nápoj sýtený kysličníkom uhličitým; kysličníky kovov; kysličníky síry znečisťujú ovzdušie; otrava kysličníkom uhoľnatým
kysličník zlúčenina prvku s kyslíkom • oxid
kysličník, -a m. chem. zlúčenina prvku s kyslíkom: k. uhličitý, sírnatý, k. hlinitý