kôliček, kôlik, kôlikový p. kolík
kolík, kôlik m
1. menší al. slabší kôl, tyč: winičyar wjne ratolesti kolyky podbiga (KoB 1666); winne kmeni na koliky priwazowane býwagj (OP 1685); parkanj gsu zle, toliko kuolykj upodpyrane (NEMŠOVÁ 1691); pedamen: tička, kolik (NP 17. st); ssteky aneb koljky wjničné (HRK 1773); pastillus: koljk, týč, tyčka (PD 18. st)
2. malý kolíček: scalmus: kolik, na nem se weslo obraca (NP 17. st); (dieru v strome) gelssowjm koljkom zabi (PL 1787)
F. již sem si na kolik pierečko zavesil (AD 1770-90) domládenčil som, oženil som sa; -ový príd k 1:
L. rapum longum: kolikova repa (LD 18. st) bot kapusta kvaková Brassica napus cv. napobrassica; kôliček dem k 1: kuoličky w mocydle zahlobene (HK 18. st)
kolik zám prísl čes
1. opyt al. vzťaž koľko: dobitku wsseczkeho kolyk se proda (s. l. 1552); abi ste wedely, kolyk loket (plátna) bude (SENICA 1561); kolyk wozow odtudto bude (s. l. 1605); na wedomi dam, kolik se nazne (obilia) (BÍŇOVCE 1607)
L. kolik ráz (ráz, razy), kolik razov koľko ráz, koľkokrát: kolik raz my oznamowal, že zaplati (MARTIN 1582); qvoties: kolikrát, kolikokrát, kolik razúw (KS 1763); chtel sem gu kolik razy zanehat, ale sem se s neg zbawity nemohel (S. ĽUPČA 1781)
2. neurč v spoj. s čísl mnoho, veľa: w nassy kragine kolj k tisycz lidu skapalo (ORLOVÉ 1663)