rajtár -a L -i mn. -e m. hovor. zastar. vejačka
rajtár p. vejačka
vejačka nástroj, stroj na čistenie zrna od pliev • hovor. zastar.: rajtár • fukár
rajtár1 i rajtar, -a 6. p. -i, mn. č. -e m. zastar. stroj na čistenie obilia al. iných semien od pliev, vejačka: Potom nás cúdia, ani jačmeň na rajtári. (Ráz.) Chvála sa mu z nich (úst) sype ako pšenica z rajtára. (Heč.)
rajtár2, -a m. (nem.) zastar. jazdec: cisárski rajtári z oddielu generála Pálfyho (Jégé); r. bez hlavy (J. Kráľ)
(jeden) rajtár; (bez) rajtára; (k) rajtáru; (vidím) rajtár; (hej) rajtár!; (o) rajtári; (s) rajtárom;
(dva) rajtáre; (bez) rajtárov; (k) rajtárom; (vidím) rajtáre; (hej) rajtáre!; (o) rajtároch; (s) rajtármi;
rajtár [ra-, re-], rajter m nem jazdec vo vojsku, husár: Nemczom raytarom na pocztu masa baraneho stwrtku a piet kolaczy dano; fryssky byly raytary niekterj do mesta žilina 1599; 28. augusti, kdi z Bojnicz wiezli za taborom prachi y potrebi hinssie, dano raiterom spolu z muskatiermi wina, d 40; dwanacty Nemcom filakowskym raytarom dano masa, den 30 zvolen 1644; 1659; musely sme Nemcom dat na sedem raytarow sedem zlatych nemeckych a newyme, za co lukov 17. st; cataphractus: kyrysar, raytar; eques: gezdec, raytár ks 1763; eques: gezdec, reythár grp 1771; opitý reytar častokráte ostrohama naháňá koňa swého, na kteremž sedj, k rychlému běhu mps 1777; pren bojovník: wssycknj bogowati musyme na tomto swětě, nepratele nassy gsau hrjchowe, bogowat techdy musyme, wichazy na plac nepritel geden, chlipnost, postawuge se swimý ragtary, zagjmaný gsme sk 1697; -sky príd: oddal Bartol messtrowy ragtarskych botow par 1 trenčín 1651; gestly se ponahlat potreba, lepšj gest rayterskjch konj užjwaty, nežly počtarskjch kob 1666; chlamyda: ragtársky kabát; cestra: kladiwo rayterske ks 1763; chlamis: menteka, reyterska sukne ml 1779; chlamis: reytarska sukne dsl 18. st
rejtár p. rajtár