otcov prídavné meno, mužský rod, životné
(jeden) otcov;
(bez) otcovho;
(k) otcovmu;
(vidím) otcovho;
(hej) otcov!;
(o) otcovom;
(s) otcovým;
(dvaja) otcovi;
(bez) otcových;
(k) otcovým;
(vidím) otcových;
(hej) otcovi!;
(o) otcových;
(s) otcovými;
mužský rod, neživotné
(jeden) otcov;
(bez) otcovho;
(k) otcovmu;
(vidím) otcov;
(hej) otcov!;
(o) otcovom;
(s) otcovým;
(štyri) otcove;
(bez) otcových;
(k) otcovým;
(vidím) otcove;
(hej) otcove!;
(o) otcových;
(s) otcovými;
ženský rod
(jedna) otcova;
(bez) otcovej;
(k) otcovej;
(vidím) otcovu;
(hej) otcova!;
(o) otcovej;
(s) otcovou;
(dve) otcove;
(bez) otcových;
(k) otcovým;
(vidím) otcove;
(hej) otcove!;
(o) otcových;
(s) otcovými;
stredný rod
(jedno) otcovo;
(bez) otcovho;
(k) otcovmu;
(vidím) otcovo;
(hej) otcovo!;
(o) otcovom;
(s) otcovým;
(dve) otcove;
(bez) otcových;
(k) otcovým;
(vidím) otcove;
(hej) otcove!;
(o) otcových;
(s) otcovými;
otec podstatné meno, mužský rod, životné
(jeden) otec;
(bez) otca;
(k) otcu, otcovi;
(vidím) otca;
(hej) otče, otec!;
(o) otcovi;
(s) otcom;
(dvaja) otcovia;
(bez) otcov;
(k) otcom;
(vidím) otcov;
(hej) otcovia!;
(o) otcoch;
(s) otcami;