múčny prídavné meno, mužský rod, životné
(jeden) múčny;
(bez) múčneho;
(k) múčnemu;
(vidím) múčneho;
(ó) múčny!;
(o) múčnom;
(s) múčnym;
(dvaja) múčni;
(bez) múčnych;
(k) múčnym;
(vidím) múčnych;
(ó) múčni!;
(o) múčnych;
(s) múčnymi;
mužský rod, neživotné
(jeden) múčny;
(bez) múčneho;
(k) múčnemu;
(vidím) múčny;
(ó) múčny!;
(o) múčnom;
(s) múčnym;
(tri) múčne;
(bez) múčnych;
(k) múčnym;
(vidím) múčne;
(ó) múčne!;
(o) múčnych;
(s) múčnymi;
ženský rod
(jedna) múčna;
(bez) múčnej;
(k) múčnej;
(vidím) múčnu;
(ó) múčna!;
(o) múčnej;
(s) múčnou;
(tri) múčne;
(bez) múčnych;
(k) múčnym;
(vidím) múčne;
(ó) múčne!;
(o) múčnych;
(s) múčnymi;
stredný rod
(jedno) múčne;
(bez) múčneho;
(k) múčnemu;
(vidím) múčne;
(ó) múčne!;
(o) múčnom;
(s) múčnym;
(dve) múčne;
(bez) múčnych;
(k) múčnym;
(vidím) múčne;
(ó) múčne!;
(o) múčnych;
(s) múčnymi;