koncový prídavné meno, mužský rod, životné
(jeden) koncový;
(bez) koncového;
(ku) koncovému;
(vidím) koncového;
(ó) koncový!;
(o) koncovom;
(s) koncovým;
(štyria) koncoví;
(bez) koncových;
(ku) koncovým;
(vidím) koncových;
(ó) koncoví!;
(o) koncových;
(s) koncovými;
mužský rod, neživotné
(jeden) koncový;
(bez) koncového;
(ku) koncovému;
(vidím) koncový;
(ó) koncový!;
(o) koncovom;
(s) koncovým;
(dva) koncové;
(bez) koncových;
(ku) koncovým;
(vidím) koncové;
(ó) koncové!;
(o) koncových;
(s) koncovými;
ženský rod
(jedna) koncová;
(bez) koncovej;
(ku) koncovej;
(vidím) koncovú;
(ó) koncová!;
(o) koncovej;
(s) koncovou;
(dve) koncové;
(bez) koncových;
(ku) koncovým;
(vidím) koncové;
(ó) koncové!;
(o) koncových;
(s) koncovými;
stredný rod
(jedno) koncové;
(bez) koncového;
(ku) koncovému;
(vidím) koncové;
(ó) koncové!;
(o) koncovom;
(s) koncovým;
(štyri) koncové;
(bez) koncových;
(ku) koncovým;
(vidím) koncové;
(ó) koncové!;
(o) koncových;
(s) koncovými;