hutníctvo -a s. priemyselné odvetvie zaoberajúce sa výr. kovov, zliatin a ich ďalším spracúvaním, metalurgia;
hutník -a mn. -ci m. pracovník v hutníctve;
hutnícky príd.: h-a pec, h. priemysel
hutník odborník v hutníctve • metalurg • zastar. hutiar (Kukučín)
hutník, -a, mn. č. -ci m. robotník v hute;
hutnícky príd.: h-a maska
(jeden) hutník; (bez) hutníka; (k) hutníkovi; (vidím) hutníka; (ó) hutník!; (o) hutníkovi; (s) hutníkom;
(dvaja) hutníci; (bez) hutníkov; (k) hutníkom; (vidím) hutníkov; (ó) hutníci!; (o) hutníkoch; (s) hutníkmi;