hlucháň -a m.
1. pejor. hluchý človek, tvor
2. mn. N a A -e lesný vták so zaokrúhleným chvostom známy tokaním, zool. Tetrao;
hluchaní, hluchání príd. k 2: h-ie pierko;
hluchaňa -e ž. k 1
hlucháň p. nepočujúci2
nepočujúci2 človek, ktorý (dobre) nepočuje • hluchý: vysielanie pre nepočujúcich, hluchých • pejor. hlucháň
hlucháň1, -a, mn. č. -ni (o ľuďoch), -ne (o zvieratách) m. pejor. hluchý, nahluchlý človek al. zviera;
hluchaňa, -ne, -ní ž. hluchá, nahluchlá žena al. zviera
hlucháň2, -a, mn. č. -ne m. hôrny kurovitý vták veľkosti moriaka; zool. h. obyčajný (Tetrao urogallus); h. toká;
hluchání, -ia, -ie príd.: h-ie pero;
hluchánik, -a, mn. č. -y m. zdrob.
(jeden) hlucháň; (bez) hlucháňa; (k) hlucháňovi; (vidím) hlucháňa; (ó) hlucháň!; (o) hlucháňovi; (s) hlucháňom;
(dvaja) hlucháni; (bez) hlucháňov; (k) hlucháňom; (vidím) hlucháňov; (ó) hlucháni!; (o) hlucháňoch; (s) hlucháňmi;
(dva) hlucháne; (bez) hlucháňov; (k) hlucháňom; (vidím) hlucháne; (ó) hlucháne!; (o) hlucháňoch; (s) hlucháňmi;