blatník -a m. ochranný plech nad kolesami vozidiel
blatník -ka pl. N -ky m.
blatník -ka pl. N -ky m. ▶ ochranný, obyč. plechový kryt nad kolesami vozidiel: predný, zadný, pokrivený b.; dažďom zašpinený b.; vyklepať poškodený b.; natierať blatníky farbou; blatníky vyrobené zo sklených laminátov; Na zadnom blatníku bicykla jej hrkotalo odrazové sklíčko. [D. Dušek]; Ti hovorím, že mi uši stoja ako blatníky. [J. Johanides]
blatník, -a m. ochranný plech nad kolesom vozidla proti blatu
blatník m. csl plechový al. drevený oblúk proti fŕkaniu blata nad kolesom dopravného prostriedku: Ale máš blata pot tím blatníkom! (Val. Belá PDZ); Košinág mav drevenné blatníki (Trakovice HLO); blatňik (Stanča TRB) F. minar ot muki, zlatňik od zlata, blatňik od blata (Kendice PRE) - každého poznačí jeho prostredie
blatník m, blatnica ž blatnaté, močaristé miesto: P. tpn a. Blatnicha; fl. Blathnicha (v Turci 1244, 1252 VSS); k Blatniku; pred Blatnikom (P. ĽUPČA 1540, 1580); -íček, -iačka dem: P. tpn z Turcza od Blatnyczky (TRENČÍN 1584); pred Blatničkom (P. ĽUPČA 1793)