Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV

kssj psp sss ssj ma hssjV

škodiť nedok. spôsobovať škodu, ujmu, byť na škodu, robiť škodu: š. človeku, rastlinám; fajčenie š-í (zdraviu)

Pravidlá slovenského pravopisu

z r. 2013 – kodifikačná príručka.
škodiť ‑í ‑ia nedok.

škodiť zapríčiňovať škodu, ujmu • byť na škoduzriedkavejšie byť na ujmu: škodilo mu, bolo mu na škodu, že málo cvičil; dovolenka by mi veru nebola na ujmurobiť škodupoškodzovať: zlá pracovná morálka robí škodu celému podniku, poškodzuje celý podnik

p. aj ubližovať


ubližovať spôsobovať fyzickú al. duševnú bolesť, neprávosť, ujmu • blížiť: ubližovať si na tele, na zdraví; ubližoval jej nadávkamiškodiťpoškodzovať (spôsobovať materiálnu, zdravotnú al. morálnu ujmu): fajčenie mu škodí, poškodzuje mu zdravie, ubližuje mu na zdraví; okrádaním poškodzuje podnikkrivdiť (spôsobovať krivdu, príkorie): ubližuje, krivdí mu nespravodlivým obvinenímukracovať (neoprávnene niekomu niečo brať): nechce deti ukracovať, aby ostali bez otca

Slovník slovenského jazyka

z r. 1959 – 1968*.

škodiť, -i, -ia nedok. (kormu, čomu i bezpredm.) spôsobovať, zapríčiňovať škodu, ujmu, neprospech, byť na škodu, robiť škodu: Dážď škodil roľníkom. (Zúb.) Nič mi zloba neškodila. (Sládk.) Trúfa si škodiť richtárovcom. (Kuk.) Na lačný žalúdok mäso škodí. (Jil.) Kto neskoro chodí, sám sebe škodí. (prísl.) I dobrého veľa škodí. (prísl.); opak. škodievať, -a, -ajú

Morfologický analyzátor

škodiť nedokonavé sloveso
(ja) škodím VKesa+; (ty) škodíš VKesb+; (on, ona, ono) škodí VKesc+; (my) škodíme VKepa+; (vy) škodíte VKepb+; (oni, ony) škodia VKepc+;

(ja som, ty si, on) škodil VLesam+; (ona) škodila VLesaf+; (ono) škodilo VLesan+; (oni, ony) škodili VLepah+;
(ty) škoď! VMesb+; (my) škoďme! VMepa+; (vy) škoďte! VMepb+;
(nejako) škodiac VHe+;

škodiť ndk koho, komu, čomu, čím, na čom robiť, spôsobovať škodu niekomu: pakly by kto chtiel swewolnye sskoditi pana nebo chude lidi; bich wam radyegi pomoczen bil nez bich skodyl plaveč 1453; 1455; nyní mnohí v svete žijí, kterí hrají, jedí, pijí, zahálejí, hreší, škodí rl 1642; dworska polewka, s ffraucimeru dworka žalutku, mescy sskodj; osa a srssen sskody z zijhadlem op 1685; komu si co strigarstvim ublizovala a skodila krupina 1695; uzywany maku y olege geho welmy pamety sskody hl 17. st; diabel ma kumssty, kterima ubljžit a sskodit muže vp 1764; knjžata wjc prjkladem, gako hrjchem sskodia žp 1783; pratelstwo wždy osožy, laska a milowany nekedy sskody mc 18. st; zawistliwy kdiž druhim usskodit chte, sam sebe sskody sj 18. st
• kdo zlym wždy pres prsty hledj, welicze ten dobrym sskodj; ten žiwotu swemu sskodj, kdo zde rad w opilstwy chodj sin 1678

škoďiť_1 škoďiť škoďiť_2 škoďiť

Zvukové nahrávky niektorých slov

Súčasné slovníky

Krátky slovník slovenského jazyka 4 z r. 2003
Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 – kodifikačná príručka
Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022
Slovník súčasného slovenského jazyka A – G, H – L, M – N, O – Pn z r. 2006, 2011, 2015, 2021
Retrográdny slovník súčasnej slovenčiny z r. 2018
Slovník cudzích slov (akademický) z r. 2005
Synonymický slovník slovenčiny z r. 2004
Slovník slovenského jazyka z r. 1959 – 1968*
Slovník slovenských nárečí A – K, L – P z r. 1994, 2006*

Historické slovníky

Historický slovník slovenského jazyka z r. 1991 – 2008*
Historický slovník slovenského jazyka V (R-rab — Š-švrkotať) z r. 2000*
Slowár Slowenskí Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí od Antona Bernoláka z r. 1825

Iné

Paradigmy podstatných mien
Slovník prepisov z orientálnych jazykov
Zvukové nahrávky niektorých slov
Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997)*
Databáza priezvisk na Slovensku vytvorená z publikácie P. Ďurča a kol.: Databáza vlastných mien a názvov lokalít na Slovensku z r. 1998*
Databáza urbanoným (stav v roku 1995)*
Frázy z paralelného slovensko-francúzskeho korpusu
Frázy z paralelného slovensko-českého korpusu
Frázy z paralelného slovensko-anglického korpusu
Morfologický analyzátor