škodiť ndk koho, komu, čomu, čím, na čom robiť, spôsobovať škodu niekomu: pakly by kto chtiel swewolnye sskoditi pana nebo chude lidi; bich wam radyegi pomoczen bil nez bich skodyl plaveč 1453; 1455; nyní mnohí v svete žijí, kterí hrají, jedí, pijí, zahálejí, hreší, škodí rl 1642; dworska polewka, s ffraucimeru dworka žalutku, mescy sskodj; osa a srssen sskody z zijhadlem op 1685; komu si co strigarstvim ublizovala a skodila krupina 1695; uzywany maku y olege geho welmy pamety sskody hl 17. st; diabel ma kumssty, kterima ubljžit a sskodit muže vp 1764; knjžata wjc prjkladem, gako hrjchem sskodia žp 1783; pratelstwo wždy osožy, laska a milowany nekedy sskody mc 18. st; zawistliwy kdiž druhim usskodit chte, sam sebe sskody sj 18. st
• kdo zlym wždy pres prsty hledj, welicze ten dobrym sskodj; ten žiwotu swemu sskodj, kdo zde rad w opilstwy chodj sin 1678