červenec, -nca m. (obyč. v mn. č.) zastar. starý medený peniaz: platiť daň: mericu červencov (Botto); mešec naplnený červencami (Kuk.)
červenec m. 1. obyč. mn. č. odroda zemiakov červenkastej farby: července (Detva ZVO) 2. druh húb, bot. kozák osikový (Leccinum aurantiacum): Zďejší luďia z hríbov najlepšie poznaju července (Hliník n. Hron. NB)
červenec m 1. siedmy mesiac v roku, júl: dne dewateho mesyce čerwence (RUŽOMBEROK 1599); iulius: čerwenec (:mesyc:) (KS 1763); očkowani stromow trwa as do pol čerwence - juliusa (PR 18. st) 2. bot názov viacerých druhov rastlín: a. alcibiadon: čerwenec neb wolowy gazyk plany hadinec červený Echium rubrum (KS 1763) b. calla: čerwenec diablik močiarny Calla palustris (KS 1763) c. lycopsis: čerwenec pŕhlica roľná Lycopsis arvensis (KS 1763); -ový príd k 1: iuleus: čerwencowy (:mesyc:) (KS 1763)